Telč

Město Telč vzniklo ve 13. století. První písemná zmínka o městu Telč však pochází až z roku 1315. Bylo postaveno na vyvýšenině obklopené rybníky, které spojuje Telčský potok a umělý příkop. Díky tomu, že Telč chránily hradební zdi se střílnami a ochozem, jednalo se o prakticky nedobytné území. Město tvořily dřevěné domy a bylo náchylné k požárům. V roce 1530 vyhořela celá jedna strana náměstí i s radnicí. Přesto se dochovala v historickém centru města spousta původních domů z tehdejší doby. Na náměstí se nachází dvě překrásné kašny. Jedna nese motiv Siléna s malým Bakhem, druhá, renesanční, zobrazuje svatou Markétu.

Pro velké množství kulturně historických památek bylo město v roce 1992, zapsáno do seznamu kulturního dědictví národu světa (UNESCO). Na památkové hodnotě města se podílí předměstí Staré Město, jehož historická část (okolí kostela Matky Boží) je městskou památkovou zónou. Svůj podíl na tom má i to, že nová výstavba 20. století na okrajích města respektovala hodnotné městské panoráma a nenarušila tak historický ráz panelovou zástavbou.

 

Hrad a zámek Telč

Součástí malebného městského jádra je i renesanční zámek. Původně se jednalo o nedobytný gotický hrad, který v roce 1354 postavil na skalnatém výběžku Menhart z Hradce. Jeho přestavbu na renesanční zámek inicioval Zachariáš z Hradce. Na přestavbě se podílel Čech Antonín Vlach, Baldassare Maggi z Arogna a Leopold Esterreich. Počátkem 17. století se Telč dostala do rukou členů rodu Slavatů. Další majitelé panství (Lichtenštejni z Kastelkornu a Podstatští z Lichtenštejna) prováděli na zámku jen drobnější úpravy. Věnovali pozornost spíše zámeckému parku, kde později vybudovali vznosný empírový skleník.

Jedinou původní stavbou starého telčského hradu je pozdně románská věž (dnes 49 metrů vysoká, snížená po požáru v roce 1655) se sdruženými dvojdílnými okny a vysokou novověkou střechou, jenž patří k dominantám města. Jiné pozůstatky se nedochovaly. Naopak se zachovaly ve velmi dobrém stavu původní interiéry renesančního zámku. Největší pozoruhodností telčského zámku jsou renesanční sály s nádhernými dřevěnými kazetovými stropy. V Divadelním sále tvoří strop kazety s malovanými maskarony, na stropě Rytířského sálu jsou vyobrazeny Heraklovy činy. V Modrém sále je k vidění alegorie čtyř živlů. Strop proslulého Zlatého sálu tvoří 30 osmibokých kazet s působivými figurálními dřevořezbami, vzácnou uměleckou památkou je štuková výzdoba kaple Všech svatých s mramorovým náhrobkem Zachariáše a Kateřiny. Turisté si mohou také prohlédnout renesanční šperky palné zbraně té doby, portréty Zachariáše z Hradce, jeho první manželky Kateřiny z Valdštejna a proslulé „Bílé paní“ Perchty z Rožmberka. Obrazy pražské defenestrace. Při defenestraci byl z oken Pražského hradu vyhozen i tehdejší majitel Telče (Vilém Slavata). K vidění je klasicistní skleník umístěný v zámeckém parku. V nedalekém Muzeu Vysočiny na vás čeká model města z r. 1890, pohyblivý betlém a bohaté historické a archeologické sbírky.

V prostorách areálu Státního zámku Telč si mohou návštěvníci prohlédnout výstavu s názvem „Hračky nestárnou“. Tato výstava je věnována hračkám tuzemské výroby z 20. až 80. let minulého století.

Více o historii města a zámku Telč se dozvíte zde!

.

Komentáře nelze přidat.